POHÁDKOVÝ PŘÍBĚH VYTVOŘENÝ RODIČI A DĚTMI
BYLA ZIMA. Padal sníh. Děti ze školky se těšily, že budou venku stavět sněhuláky. Venku je čekalo překvapení. Ze sněhu vykukovala sněženka. Byla krásná, dětem se líbila. Za chvilku jí přikryl padající sníh. Děti z něho měly velikánskou radost. Nasadily si rukavice a rozběhly se do zasněžené zahrady. Začaly si se sněhem hrát.
Najednou někdo vykřikl: „Pojďte sem, našel jsem poklad.“ A opravdu tam byl. Děti se pomalu přiblížily k pokladu. Truhla byla krásná, dřevěná a starodávná, ale nebyl k ní klíč. Děti se shodly na tom, že musí klíč najít. Vydaly se tedy na zábavnou výpravu, při které chtěly nalézt klíč od truhly.
„Babička mi říkala, že klíč je většinou schován někde pod kamenem“, ozvalo se jedno z dětí. Děti obrátily první kámen, druhý, ale žádný klíč nenašly. Děti se nevzdávaly a hledaly dál.
Najednou se objevila jedna kouzelná víla, která věděla, kde klíč je. Byla tak hodná, že děti zavedla k místu, kde se klíč nacházel. Ale mělo to háček – klíč byl v hluboké tůni. Děti přemýšlely, jak klíč z tůně vytáhnou. Jedno z dětí napadlo, že by mohly vzít provaz a někoho tam spustit. Ale nastal problém, nikdo neměl provaz. Naštěstí s nimi byla kouzelná víla, která provaz vykouzlila. Hned poté Péťa vykřikl: „Máme provaz, tak já do té tůně vlezu.“ Ale jen to dořekl, tak se začal bát. A říká: „Nemohl by ho donést krtek?“
To je nápad! Tak šly společně hledat krtka. Krtek zrovna hrabal krtinu. Děti ho vyrušily a poprosily, aby jim šel pomoct vyhrabat klíč. Krtek ochotně šel, klíč vyhrabal a předal ho dětem. Děti skákaly radostí……… Křičely jeden přes druhého: Konečně máme klíč, můžeme otevřít truhlu. Děti se vrátily k truhle. Otevřely jí. Nikdo netušil, co se v truhle nachází, o to bylo větší překvapení, když z truhly vylétly včelky, berušky, motýlci, čmeláci a ptáčci. Rozlétli se do kraje a probudili kytičky i stromy. A BYLO TADY JARO!
Děti si v březnu užívaly nejen knih, příběhů a písmen, ale také vytváření pohádkového příběhu.